Bosna a Černá hora

ozhodla jsem se napsat tuto reportáž, protože zážitků, fotografií i výsledků je mnoho:-). Doufám, že vás, kdo tento článek čtete, trochu pobavím a dostatečně přiblížím náš výlet. Vlastně ani nevím, kde začít.... Všechno způsobil náš kamarád Ante Lučin, který mi asi před 3měsíci poslal emailem nabídku na 4výstavy konané v Černé Hoře a Bosně po Evropské výstavě v Zagrebu. Nabízel možnost získání šampionátů dvou zemí, pro mnoho zahraničních vystavovatelů to byla ze Zagrebu polovina cesty, zajímavé zahraniční rozhodčí a také příjemný odpočinek u moře. Když jsem tohle nadhodila doma, bylo to jednoznačně zamítnuto... před 2lety jsme výlet do Srbska a Černé Hory(tenkrát ještě nerozdělené země)absolvovali (3x Serbia and Montenegro show) a byli jsme naštvaní nejen ze strašné a zdlouhavé cesty, ale i z organizace, a přesto, že jsme tam dopadli naprosto skvěle, zařekli jsme se, že už nikdy více... takže jsem rozhodnutí mamky, že tento letošní výlet nepodporovala, naprosto chápala. Začala jsem tedy shánět někoho, kdo bude sdílet moje nadšení...:-) Po mnoha neúspěších jsem to pomalu vzdávala, ale pak přišel se skvělým nápadem Pepa, proč se prosit někoho, aby mě s sebou vzal, když tam můžeme zajet sami a ještě si udělat malou dovolenou?!:-) A tak jsme na první uzávěrky přihlásili 5psů a bylo vystaráno.....

dyž jsem výstavy na "jihu" plánovala, počítala jsem s tím, že si půlku cesty "ušetříme" díky Evropské v Zagrebu... ale to nějak nevyšlo, protože do Zagrebu jela naše rodinka a Pepa doma hlídal pejsky (no možná oni hlídali jeho, ale to je jiná kapitola, kterou kdybych tu popisovala, tak se k samotnému reportu z dovolené nedostaneme ... :-D ). Ve čtvrtek v noci jsme tedy vyjeli 560km do Zagrebu, na dlouho očekávanou Evropskou výstavu, která dle mého měla mnohem horší úroveň než "klasické" dvě CACIBovky pořádané v Zagrebu dvakrát ročně, a kterých se pravidelně účastníme... no vždyť i samotný BIS byl naprosto totožný s mnoha soutěžemi BIS na zmiňovaných výstavách... ale proč tu psát o Zagrebu, který má samotnou reportáž ZDE Euro dog Zagreb. Naše výsledky navzdory špatné organizaci byly skvělé, viděli jsme mnoho přátel a strávili tak fajn den. V pozdních odpoledních hodinách nás čekala dlouhá cesta zpět domů. V sobotu nad ránem jsme se vrátili, skontrovali nulové škody a zjistili, že i Pepa přežil, a začali jsme se chystat na další cestu do polského města Kalisz, který je vzdálený téměř 500km..... Večer jsme vše nachystali a vyjeli. Toník se rozhodl zůstat doma a vystřídat tak Pepu v hlídání smečky:-) Po cestě jsme vyzvedli nového člena naší rodiny "Paris", kterou ze Zagrebu přivezl Patrik, kterému za to moc děkuji! (Děkuji také Hanušovi, který mi se vším pomohl a ve finále i vše zorganizoval...). Paris měla dlouhou cestu - ze Španělska do Zagrebu, ze Zagrebu do Prahy, z Prahy do polského Kalisze, z Polska domů do Zhoře a ze Zhoře později do Černé hory atd...:-D V neděli ráno naše 7členná výprava dorazila na místo určení. Další super výsledky a reportáž naleznete ZDE Kalisz. Poté, co jsme v noci na pondělí dorazili domů, následoval malý odpočinek, balení věcí a příprava na cestu na "jih", která byla 1500km..... Myslíte si, že jsme blázni??? Možná ano, ale psi byli, jsou a budou náš život a cestování k tomu patří... za celý tento náročný víkend jsme sice nacestovali mnoho tisíc kilometrů, ale zážitky, výsledky našich psů i setkání s přáteli za to stojí!

pondělí 11.6. odpoledne se auto naložené až po střechu věcmi a bedničkami s Kiki a Paris, vlek se třemi psíčky a my dva s Pepou, rozjelo směr Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, přes Bosnu až do Černé Hory! Naše cesta byla dlouhá a můj obdiv jednoznačně patří řidiči Pepovi, který zvládl jet 1000km tam a zpět do Polska, spát pár hodin a hned jet tuto dlouhou cestu. Věřte nebo ne, jeli jsme ji téměř 27hodin a on spal po cestě pouhých 20minut!!!! Častokrát jsme stavěli kvůli pejskům na venčení a napájení, hlavně pak v úterý přes den, kdy jsme jeli Chorvatskem. Jednou jsme si zastavili se i vykoupat a Pepa tak poprvé vyzkoušel jaké to je, zaplavat si ve slaném moři:-)))

v úterý nad ránem jsme poprvé zahlédli moře!	další úchvatný pohled na moře...	...v kombinaci s pohořím	výhled přímo z centra města Slano...
...i tohle jsme viděli ve městě Slano a smáli se tomu dalších 300km:-))) doufám, že nikomu nebudu připadat vulgární:-))) ale tímto to nekončí...	bohužel i taková cesta nás neminula:-(	Tivatski záliv jsme si zkrátili cestou trajektem Ferri:-)	A příjezd do cílového města Bar nám zpříjemnil další výhled na krásnou přírodu!

úterý 12.6. navečer jsme konečně dorazili do města Bar, kde se ve středu konala VII.mezinárodní výstava psů. Po chvíli hledání jsme našili velice příjemné a levné ubytování v super apartmánu, který byl malý kousek od místního "parku", kde se výstava konala. Pejsci se najedli a my po chvíli padli do postele, unavení jsme okamžitě usnuli. Ráno 13.6. nás vzbudil silný déšť:-( neměla jsem vůbec náladu v takovém počasí vstávat z postele, ale po chvíli převalování jsme vylezli. V nedaleké pekárně jsme si koupili čerstvé pečivo, nasnídali se a kolem 8hodiny jsme zamířili k místu, kde se konala výstava před dvěma lety. Déšť stále neustával, takže mě nepřekvapovalo, že se v parku ještě nic neději... kolem stálo několik aut s pejskaři, takže jsme se ujistili, že výstava bude tady. Po chvíli nám ale milý vystavovatel z Itálie přišel říct, že výstava se koná sice v parku,ale který je od tohoto místa vzdálený asi kilometr. Rozjeli jsme se tedy za ním. Cestou jsme potkali manželé Vlčkovi, kteří právě přijížděli. O dva bloky dále v parku už takový klid nebyl...všude zaparkovaná auta, lidi a psi pobíhali sem a tam... no výstavní mumraj:-) zaparkovali jsme tedy auto a šli vystát obrovskou frontu na vyzvednutí katalogů a čísel. Tady nastal první problém (zdaleka ne poslední) s vystavovateli z Ruska, kteří předbíhali v obou frontách na katalogy:-( po hodině jsme získali co jsme potřebovali a šli se podívat ke kruhům, kterým byla právě přidělena čísla. Do té doby alespoň přestalo pršet a obloha vypadala mnohem lépe. Podle katalogu jsme zjistili, že na výstavu bylo přihlášeno rekordních téměř 600psů z 25zemí!!!! Přičemž největší zastoupení měli již zmiňovaní Rusové - 99vystavovatelů! Z Čech pak přijelo 15lidí. Celkem posuzovalo 8rozhodčích ze 6 zemí, což je více zahraničních rozhodčích než na mnohých českých výstavách, které čítají i 4000psů! Entred almost 600dogs from 25countries!!! The most from Russia - 99 owners! From Czech rep. 15owners. Judged 8judges, from 6countries!
Našli jsme, že kruh pro australáčky a Agátku je sice pod stromy v příjemném stínu, ale v příšerném terénu - hrboly, klacky a střepy!!! Ano všude (v kruzích i mimo ně) se povalovaly kusy skla:-( vybrali jsme si nejpřijatelnější místo mezi oběma kruhy a tady si postavili stan. Kruh pro naháčky byl sice o několik desítek metrů jinde, zato na pěkném trávníku přímo u místního hotelu.
Posuzování v kruzích začalo před 12hodinou, ač plán v katalogu říkal něco o 9hodině... ani tohle se tedy oproti roku 2005nezměnilo:-) Moje australské holky měly čísla 1 a 3. V katalogu byla ještě přihlášená fenka z Francie, ale ta nedorazila. Posuzoval pan Alexey Belkin z Ruska Australian shepherd, judge Alexey Belkin, Russia. Obě získaly moc pěkný posudek a následující ocenění:

Jch.ANAIS ANAIS Bohemia Acro V1, CAC, CACIB, BOB! Ex.1, CAC, CACIB, BOB!

----
MultiCh. Shallow River´s WAHE HULI TEPA ACRO V1, CAC, res.CACIB! Ex.1, CAC, res.CACIB!

Při soutěži o CACIB mi pomohla Katka Vlčková, které moc děkuji. Přestože AUO vystavovala poprvé, šlo jim to s Way skvěle a moc jim to slušelo! Anais vyhrála díky dynamičtějšímu pohybu(naše Way je trochu líná čičena, takže se není čemu divit:-) ).

Po posouzení australáčků mě kamarádka z Ruska požádala, abych jí pomohla předvést o BOBa Sibiřského huskyho, ale bohužel ve stejnou dobu šli na řadu naháčci. Těch bylo přihlášeno 14 a posuzoval je pan Štefan Šinko ze Slovinska. Chinese crested dog, entred 14dogs, judge Štefan Šinko, Slovenia. Při posuzování naháčů vzniklo několik nesrovnalostí, protože si především zahraniční rozhodčí nemohli zvyknout na systém v katalogu - nejdříve třída puppy fen, pak puppy psů, následovala tř.dorostu fen, pak dorost psi a tak to pokračovalo... navíc varianty naháčů se posuzovaly odděleně, což Slovinský rozhodčí ani vedoucí kruhu nechápali, takže se zadával CACIB fen hned po posouzení nahatých. Když jsem se dovolila ozvat, že ale ještě rozhodčí neposoudil 3osrstěné feny, z nichž 2se měly zapojit do soutěže o CACIB, začal na mě rozhodčí křičet, že jsem propásla své třídy a že už mám smůlu. Slušně jsem se mu snažila vysvětlit, že ale moje katalogové číslo zatím nikdo nevolal, tudíž jsem nic nepropásla... po chvíli dohadování zbylé fenky posoudil, ale CACIB i res.CACIB už zůstal původním nahatým fenám. Nevadí, přesto jsem byla opět ráda, že i po malém incidentu se obě holky rozhodčímu líbily a zadal jim následující ocenění:

KEY FOR ACRO z Haliparku V1, JCAC(CAJC)! Ex.1, JCAC(young winner)!

--
JURAJA z Haliparku V1, CAC Ex.1, CAC!

V soutěži o BOB se utkaly dvě mladé fenky (Kiki a pozdější vítězka BOB - AMA-TSU-KAMI ANGEL Fantaqsy Island), CACIBový pes a fena. Pan rozhodčí se dlouho rozhodoval, nejprve mezi mladými fenami, pak mezi mladou a dospělou fenou, ale nakonec zvítězila 13měsíční nahatá fena, která se nejlépe prezentovala.

Potom jsem mílovými kroky běžela zpět k našemu stanu, protože mělo začít posuzování Rhodézských ridgebacků, které posuzoval pan Paul Stanton ze Švédska. Sešla se konkurence z Čech, Polska, Ruska a Israele. Rhodesian Ridgeback, entred 8dogs, judge Paul Stanton, Sweden. I přes konkurenci kvalitních jedinců se Češi neztratili:-)

AGATA Maka-Boma V1, CAC Ex.1, CAC!

Agátky nové stránky najdete na www.agatka.wbs.cz
----
Titul BOB a později také BIG putoval do Čech, získal jej Ich.Ascot Alta Mirano:-) Gratulujeme!!!:-)

Díky rannímu zpoždění začaly i závěrečné soutěže místo ve 14:30 až v 17hodin:-( Anaiska se předvedla v FCI skupině číslo jedna, ale v silné konkurenci kvalitních jedinců i známých profihandlerů, kdy vybral do užšího výběru pan rozhodčí jen tři později umístěné psy, se výše nedostala.

--
Po všech FCI skupinách nastupovali mladí jedinci s titulem JCAC! Ve velké konkurenci asi 50psů se Kiki dostala do užšího výběru 15psů.

--
Pro mě, a troufám si tvrdit i pro mnoho dalších lidí, byl v soutěži o Nejlepšího jedince výstavy jednoznačným favoritem vítěz 9.FCI skupiny, 16měsíční Lhasa Apso, který získal na EV v Zagrebu titul Evropský vítěz mladých a BIS junior - Chic Choix SKY´s THE LIMIT.

Pan rozhodčí byl ale jiného názoru a tak tento překrásný jedinec zůstal jako mnoho dalších v soutěži BIS bez povšimnutí.

íky velkému zpoždění na výstavě jsme se jeli ubytovat až po 19hodině večer. Nechali jsme se přemluvit od manželů Vlčkových a vydali se s nimi do apartmánu v Budvě. Město Budva je vzdálené od Baru asi 40km, ale cesta nám trvala více než hodinu. Ztěžoval ji velký provoz a také nehoda, která se stala za městem Bar, kde auto srazilo starého pána, který ležel na silnici v kaluži krve;-(
Když jsme se s autem došplhali do prudkého kopce a viděli krásný dům se super zahradou a bazénem, ihned jsme pochopili, proč nás přemlouvali. Po celodenním shonu jsme se osvěžili v bazénu, grilovali jsme a skvěle si povídali. Užili jsme si spoustu legrace a historce s análním sexem při krytí RR jsme se dlouho smáli...

alší den - 14.6. ráno jsme po 7hodině ranní vyjeli do městečka Petrovac, které je od Budvy vzdálené jen 15km. Cesta nám však díky opravám silnice v Budvě trvala téměř 2hodiny:-( začala jsem šílet, že díky zpoždění nestihnu vystavit australské holky, které měly opět čísla 1 a 3:-( na výstavu jsme dorazili v 9hodin, tedy v čas, kdy mělo začít posuzování. Pořadatelé si však s časovým harmonogramem hlavu nelámali a tak se začalo až kolem 10hod. Vše jsem tedy v pohodě stihla, příhodu s kolečkem od klece si raději nechám pro sebe...:-) Na této výstavě si rozhodčí nepřidělávali práci se psaním posudků, takže nevím, co si o našich psech mysleli. Každý pes přišel do kruhu, v lepším případě si jej rozhodčí alespoň prohlédl a zkontroloval zuby, v tom horším jen zaškrtl titul v posudku...Australské ovčáky posuzoval pan Paul Stanton ze Švédska. Australian shepherd, judge Paul Stanton, Sweden.

Jch.ANAIS ANAIS Bohemia Acro V1, CAC, šampion Černé Hory, BOB a res.BIG!!!! Ex.1, CAC, champion of Montenegro, BOB, res.BIG!!!!

--
MultiCh. Shallow River´s WAHE HULI TEPA ACRO V1, CAC, šampion Černé Hory! Ex.1, CAC, champion of Montenegro!

O soutěž BOB vždy nastupovali všichni jedinci s titulem CAC. Takže i tentokrát jsem potřebovala pomoct. Way předvedl Marek Vlček, kterému děkuji jak za předvedení, tak za krásné fotogrefie, ale pan rozhodčí dal přednost a titul vítěz plemene Anaisce, která se mu líbila především díky silné kostře!

Čínští chocholatí psi měli jít na řadu ve stejnou dobu jako RR, takže jsem požádala pana rozhodčího pro RR a ostatní vystavovatele, zda můžou před tímto plemenem jít ještě další, která měla jít dle rozvrhu až po nás. Nic nebyl problém, takže jsem získala čas na vystavení Kiki a Paris. Posuzovala je paní Monique van Brempt z Belgie, která byla velice přísná a tituly nezadávala zadarmo. Například CACIBový pes z Baru dostal známku VD! Chinese crested dog, entred 14dogs, judge Monique van Brempt, Belgium.

KEY FOR ACRO z Haliparku V1, JCAC(CAJC), junior šampion Černé Hory! Ex.1, JCAC(young winner), junior champion of Montenegro!

--
JURAJA z Haliparku V1, CAC, šampion Černé Hory!!! Ex.1, CAC, champion of Montenegro!!!

Obě holky také soutěžili o BOB, Paris předváděla Katka(díky moc:-) ). Myslím, že se hodně lidí pobavilo, když jsem na podmáčeném hřišti, které ještě po předešlém dnu nestihlo vyschnout, nevybrala zatáčku a "chytala zajíce":-) vše dobře dopadlo, noha zůstala v jednom kuse, nový kostýmek od Pepi zůstal bez újmy a my v pohodě běhali dál. BOB nakonec získala jednoznačně nejlepší fena z Ruska - Ch.Denorvik Fantastika Dasti, která předešlý den získala CACIB.

---
I hned po naháčcích jsem spěchala ke kruhu RR. Pan rozhodčí Vojo Brajovič z Černé Hory posuzoval každého psa sotva 30vteřin - nastoupil do kruhu, výstavní postoj, a už odcházel s titulem, v tom lepším případě se proběhl tam a zpět. Ne jinak to bylo u RR. Všichni vítězové pak nastoupili o BOB a tam po dvou kolečkách běhu zadal tento titul tomu nejlepšímu - Ich.Ascot Alta Mirano, který odpoledne přidal ještě res.BIG.Rhodesian Ridgeback, entred 8dogs, judge Vojo Brajovic, Montenegro.

AGATA Maka-Boma V1, CAC, šampion Černé Hory!!! Ex.1, CAC, champion of Montenegro!

Hned po posouzení RR jsme spěchali stoupnout si do fronty na diplomy právě získaných šampionátů! Předseda místního kynologického klubu od rána seděl za stolkem a za poplatek 30Euro po předložení dvou posudků s titulem CAC vám vystavil diplom. Jenže psů, kteří šampiona získali bylo mnoho a tak fronta lidí byla obrovská! A opět díky vystavovatelům z Ruska se téměř nehýbala, protože ve frontě stál jeden jejich zástupce a tomu všichni nosili své posudky... samozřejmě ten dotyčný stál přímo před námi, takže nás tím všichni předbíhali:-( ve frontě jsme se střídali a dlouhou chvíli jsme si krátili povídáním našich nových přátel z Čech a Slovenska. Díky velkému horku se všichni rozhodčí snažili posuzovat rychle a to, že se nepsaly posudky jim práci usnadňovalo. Závěrečné soutěže tedy začaly dle časového rozpisu v 15hodin. Jenže jakmile měly závěrečné soutěže začít, zvedl se pán od šampionátů a přerušil svou práci s tím, že jde komentovat:-( hodinu a půl tak jeho práce stála a tím se i prodloužila naše čekací doba:-(
FCI skupinu I posuzoval pan Paul Stanton. Nastoupilo 14krásných a kvalitních jedinců dle velikosti, takže jsme s Anais běžely třetí od konce. Jaké překvapení pro mě bylo, když jsme jako poslední šly do užšího výběru 5psů, spolu s Německým ovčákem, Bobtailem, Bearded kolií a českým Briardem. Každý z nás pak udělal jedno kolečko samostatně a pan rozhodčí vybral tři na pořadí - měla sem ohromnou radost, že mezi Německým ovčákem a Briardem byla i Anais:-) pak nás dal všechny do pohybu. Handler od NO měl plné ruce práce s dlouhým vodítkem a tak si pokynu rozhodčího abychom běželi nevšiml, neváhala jsem a rozběhla se tedy, vnějškem jsem německého ovčáka předběhla, ten se zařadil za nás a za něj briard. Anaiska běžela moc pěkně a ani NO nás nedohnal. Po dvou kolečkách jsme se zastavili a rozhodčí šel sdělit verdikt komentátorovi. Ten ohlásil Briarda na 3.místě... na 2.místě naší Anaisku a vítěze krásného představitele plemene Německý ovčák - NERO od Sehera, který zvítězil v FCI skupině I i předešlý den! FCI I, judge Paul Stanton. 1st German shepherd, 2nd Australian Shepherd ANAIS ANAIS Bohemia Acro, 3rd Briard

---
V IX.skupině se předvedlo mnoho krásných jedinců a můj favorit lhasa apso skončil na 3.míste. Vyhrál mops - Tangetoppe´s GENTLEMAN, u kterého jsem velice obdivovala jeho vitalitu a chuť běhat v tak velkém horku. BOB u plemene shih-tzu získala stejně jako den předtím šampionka fena - Hin Chen´s FOXY LADY, která po oba dny zůstala ve skupině bez povšimnutí.

---
O titul BIS se utkalo 10 krásných jedinců , FCI 1 Německý ovčák(z Bosny a Hercegoviny), FCI 2 Černý Ruský teriér (Rusko), FCI 3 Skotský teriér (Rusko),
FCI 4 Jezevčík králičí (Norsko), FCI 5 Faraonský chrt (Norsko), FCI 6 Dalmatin (Chorvatsko), FCI 7 Irský setr (Chorvatsko), FCI 8 Zlatý retrívr (Rusko), FCI 9 Mops (Norsko) a FCI 10 Barzoj (Norsko). Tuto soutěž posuzoval Denis Kuzelj ze Slovinska a jako vítěze vybral krásněho německého ovčáka, který porazil naší Anaisku:-) s titulem res.BIS odcházel krásný skotský teriér a na třetím místě dalmatin.

Po soutěži BIS se opět dalo do pohybu tištění šampionátů... mezitím odjeli naši kamarádi Vlčkovi, s tím, že na další výstavy už nepojedou. Já jsem Pepu vystřídala ve frontě a on šel balit věci. Po téměř 5hodinách střídavého stání ve frontě jsem konečně přišla na řadu, zaplatila šampionáty a mohli jsme odjet!:-)))))))))))) ani nevím, do v kolik hodin přišli na řadu ti, co stáli na konci fronty když my jsme odcházeli.....

jet 15km jsme tentokrát zvládli v mnohem kratším čase než ráno:-) cestou jsme potkali na silnici kozy(níže na foto:-) ), ale jinak bez problémů! Do apartmánu, který jsme měli celý jen pro sebe, jsme dorazili po 18hodině. Pejskové si odpočinuli, nadlábli se a začali řádit. Tak jsme je fotili,fotili a fotili:-D Níže můžete vidět i fotky, které vám přiblíží, jak vypadal náš skvělý domeček a jeho zahrada. Poseděli jsme na zahrádce, napili se šampaňského na oslavu úspěchu a asi v 9večer se šlo spát.

kozy na silnici před městem Budva	vinice a výhled na hory z apartmánu	část zahrady s krbem	náš jídelní kout, který si oblíbili i pejskové...:-)
...snídaně:-) No coment:-)	obývací pokoj	naše ložnice	psí ložnice:-D
pohled na náš apartmán od bazénu	náš výhled na Budvu	zjistila jsem, kde má foťák samospoušť... takhle to dopadlo:-)	noční výhled na Budvu
pózování začíná.....	...Way toužebně hledí na bazén...	...svým úsměvem mě prosí, abych jí dovolila koupání...	....pak si hoví na lavičce před bazénem...
...nakonec se opalovala na lehátku u bazénu...:-)	...zatímco se Kiki předháněla, s kým z nás se pomazlí...	...Paris si užívala sluníčka	Anais s Way si večer užívaly sexuálních hrátek:-)
Way se slunila i na židli:-)))...	...pak se s Anais honily po bytě s hračkou...	...i v obýváku...	...Agátka stále jen spala:-)
pózovala i Kiki....	...a Paris:-)	Pepa s holkama	Anaiska a její trofeje:-)))

V pátek 15.6. ráno po snídani jsme pejsky dali do apartmánu, pustili jim klimatizaci a vydali jsme se do města, kde jsme nakupovali, fotili a nakonec zakotvili na pláži u moře:-)

místní tržiště	opravdu nechci být sprostá, ale i takový nápis jsme objevili a já se o něj musím s vámi podělit:-)	pohled na část místní pláže, kde jsme chytali bronz:-)	historická část Budvy
fotečka z náměstí	příjemné okolí restaurací	obdivovali jsme v přístavu lodě...	...i v centru hezkou přírodu
pohled z města na náš apartmán v kopci	další koupání	doprava po centru města	atrakce nabízená na místní pláži

Po příchodu z města jsme začali balit věci a připravovat se na odjez. Chtěli jsme se ještě večer přesunout do Bosny do města Mostar, které je vzdálené necelých 200km, a kde se konaly další dvě mezinárodní výstavy. Okolo 19hodiny jsme se rozloučili s milou majitelkou Světlanou a vydali se na cestu. Ještě jednou děkujeme manželům Vlčkovým za skvělou nabídku tohoto super apartmánu:-) cestou zpět nás opět čekal trajekt i hraniční kontroly, kdy si celníci vždy chtěli pohladit všechny naše pejsky:-) do Mostaru jsme dorazili kolem půlnoci. Naskytla se otázka, kde se bude výstava konat - na stadionu? Jeli jsme tedy podle šipek STADION a dostali se na konec města, kde to vůbec nevypadalo na konání výstavy:-) na bráně stadionu vysel ale velký plakát o konání výstavy a místo Sajamska Dvorana Mostar. Zeptali jsme se tedy prvních místních, které jsme v tuto noční hodinu zastihli. Můj obdiv patří místnímu pánovi, který i před značné promile nám bez jediné chybičky popsal cestu, jak se dostat na námi hledané místo. Jakmile jsme se dostali zpět do centra, všimli jsme si žlutých šipek s nápisem CACIB, takže najít výstaviště nebyl problém. Kolem jedné hodiny ranní jsme už měli postavený stan vedle dalších několika vystavovatelů přímo před bránou:-)

obotní ráno 16.6. začalo příjemnou myšlenkou, že jsme přímo u výstaviště...no výstaviště v klasickém slova smyslu to nebylo, spíše několik továrních hal... z jedné takové haly vystěhovali stroje, postavili 8 kruhů a jeden o trochu větší závěrečný kruh, do kterých natáhli koberce, postavili stolky pro rozhodčí a výstava byla na světě:-) ráno se opět utvořila fronta na vyzvednutí katalogů a čísel. Když na nás přišla řada, byla jsem velmi překvapená, že když jsem řekla příjmení majitele psů, hned mi paní řekla křestní jméno, které bylo správné (např. já řekla Pozdemských a ona Jarmila a Antonín, já Smetanová a ona Martina...) třeba hráli pořadatelé nějakou hru, kdo se naučí a zapamatuje si více jmen:-) a že jich nebylo málo. Na sobotní výstavu bylo přihlášeno 602psů a fen, které posuzovalo 8 rozhodčích z Bosny, Irska, Slovinska, Ruska a Belgie!!! Zahájení a představování rozhodčích začalo díky dlouhému čekání o hodinu později. Předseda kynologické asociace HERCEG-BOSNE pan Stjepan Fra Petar Krasič přijal od předsedy Bosnohercegovinské pošty plaketu a všem slavnostně oznámil, že jejich národní plemeno Tornjak je nyní na oficiálních poštovních známkách!

hala, kruhy a místo, kde jsme se utábořili	úroveň vystavovaných psů byla velká! Všichni byli dokonale připraveni	ranní fronta na katalogy	zahájení
předání plakety se známkami Tornjaka	po oba dny mohli návštěvníci sledovat reklamu na Tornjaka	ceny pro vítěze v závěrečných soutěžích	proslov pana Krasiče

Jako první šli na řadu opět Australští ovčáci:-) Posuzoval je pan Seamus Oates z Irska. Australian shepherd, judge Seamus Oates, Irland. Jako první zástupce plemene šel náš odchov Chipík:-) panu rozhodčímu se očividně líbil, jen si špatně rozuměl s Michalou, která mu řekla, že je 18měsíců starý! Dostal tedy známku výborná a titul PRM (CAJC).Vedoucí kruhu se mě, když jsem stála za kruhem, přišel zeptat, jestli je pes chybně zařazen do dorostu a jestli je mu 18měsíců. Řekla jsem, že ne, že to asi Michala špatně řekla. Požádal mě tedy o vrácení kartiček, to jsem řekla, že nemůžu, protože to není můj pes, ať o to požádá handlerku! Takže bych příště prosila takovou záležitost bez komentářů, že jsem někomu vzala kartičku a znemožnila tak získat junior šampiona! To bohužel v 8měsících není možné.....

BEST FOR GREAT LADY Bohemia Acro- Velmi nadějný 1, res.BIS dorost Very promissing 1, res.BIS puppy

---
Ch.ANAIS ANAIS Bohemia Acro V1, CAC! Ex.1, CAC!

--
MultiCh. Shallow River´s WAHE HULI TEPA ACRO V1, CAC, res.CACIB! Ex.1, CAC, res.CACIB!

Děkuji Honzovi Zdařilovi, který mi pomohl Way předvést o CACIB!
--

Jako další jsem předváděla Agátku. Vzhledem k tomu, že Vlčkovi odjeli domů, Bára vůbec nedorazila a ruští vystavovatelé neměli přihlášeno, sešlo se v kruhu jen 5 Rhodézských ridgebacků - jeden český mladý pes, jeden jediný dospělý pes také z Čech a tři dospělé feny z Čech, Polska a Israele. Posuzoval pan Refet Hadžič z Bosny a Hercegoviny, který mě potěšil tím, že si mě pamatoval z letošního Zagrebu, kde posuzoval Australské ovčáky a Rock od něj získal titul BIG:-) Rhodesian Ridgeback, judge Refet Hadžic, Bosna and Hercegovina. Pan rozhodčí si trochu nerozuměl s vystavovatelkou z Polska a tak ji a její fenu z mezitřídy nezavolal o CACIB. Běhala jsem tak jen já s Agátou a šampionka z Israele, která získala CACIB (pak i BOB)a já res.CACIB. Pak si ale Polka stěžovala a tak mě a jí nechal rozhodčí proběhnout znovu. Pro změnu získala titul res.CACIBa ona:-) ale stejně nebyla spokojená, protože nesoutěžila o titul CACIB...

Ch.AGATA Maka-Boma V1, CAC! Ex.1, CAC!

---
Fenka mých nových přátel z Israele - Anthigona Bor Marzoe získala CAC, CACIB a BOB

Pak byla chvíle volna, tak jsem sledovala legrační vystavování Foxteriérů... vystavovateli z Německa se všech jeho 7svěřenců postupně v kruhu vyvenčilo a tak to nakonec odnesl pořádným kopancem do zadnice jeho pomocník:-))) Pak přišli na řadu naháčci. Posuzoval je pan Stjepan Fra Petar Krasič a tentokrát se obě varianty posuzovaly dohromady. Ve třídě mladých fen se sešla konkurence 4fen z Čech, Slovenska a Chorvatska. Kikinka už byla trochu přetažená z výstavního maratónu, který jí začal už v Polsku, neměla svůj den a tak se trochu bála. Využila toho handlerka z Chorvatska a neprofesionálně běžela těsně za mnou a ještě hlasitě dupala. To Kiki moc nepřidalo a tak se nepředvedla tak, jako obvykle (s ocáskem až skoro za ušima:-( ). Po 10minutách posuzování jedné třídy zvítězila chorvatská fena. Ostatním třem nebylo uděleno pořadí:-( a odešli jsme jen s výbornou. Chinese crested dog, entred 13dogs, judge Stjepan Fra Petar Krasič, Bosna and Hercegovina.

JURAJA z Haliparku V1, CAC! Ex.1, CAC!

o CACIB běhala Paris a dvě nahaté fenky, všechny z Čech:-)
---

Po posouzení naháčků jsme zabalili věci a rozhodli se, že si závěrečné soutěže odpustíme a raději si odpočineme. Popojeli jsme tedy ven z areálu a tam opět vyložili svůj vigvam a později postavili stan. Pejskové relaxovali ve stínu stromů stejně jako my:-) pak jsme se všichni společně nabaštili, my s Pepou hráli karty (vyhrála jsem:-) ) a v 8hodin už jsme leželi ve stanu a nabírali síly na další výstavní den...

edělní den 17.6. začal podobně jako sobota...probuzení u výstaviště, ranní káva a přesun ke kruhu. Fronta na katalogy se nekonala, takže posuzování začalo kolem 9hodiny. V neděli bylo přihlášeno o 6psů méně než v sobotu, tedy 596. Rozhodčí zůstali stejní, jen se obměnila plemena, která posuzovali. Po zahájení výstavy jsem učesala Anaisku a Way a šlo se na věc. Ausíky pouzovala paní Monique van Brempt z Belgie Australian shepherd, judge Monique van Brempt, Belgium. Opět šel první Chipík, který se tak naposledy předvedl ve třídě dorostu, kde však nasbíral mnoho a mnoho úspěchů!

BEST FOR GREAT LADY Bohemia Acro- Velmi nadějný 1, BIS dorost Very promissing 1, BIS puppy

---
Ch.ANAIS ANAIS Bohemia Acro V1, CAC, šampion Bosny a Hercegoviny! Ex.1, CAC, champion of Bosna and Hercegovina!

--
MultiCh. Shallow River´s WAHE HULI TEPA ACRO V1, CAC, šampion Bosny a Hercegoviny, res.CACIB! Ex.1, CAC, champion of Bosna and Hercegovina, res.CACIB!

Šampionkou a junior šampionkou Bosny a Hercegoviny se také staly feny v našem spoluvlastnictví Jch. Shallow River´s ANANI TAINO ACRO a Jch.EXPRESS DELIVERY del Whymper delle G.Jor. Poslední dobou sice naše spoluvlastnictví nebývá v katalogu, ale to na věci nic nemění...

Ve volné chvilce jsem se dívala na mojí srdeční záležitost - Americké kokršpaněly. Trochu sem pomohla kamarádce Lindě Volárikové, která získala se svým psem Layton Jacquenito CACIB a tak jsem ho držela za kruhem, zatímco Linda soutěžila s fenkou Layton Kissing Kate, která také získala CACIB (v sobotu dokonce BOB a BIG). Když jsem držela "Brutuska" za kruhem, nastoupila jsem s ním i o soutěž BOB, jen tak do počtu (myslela jsem si...). Po dvou kolečkách v kruhu zadal BOB titul Brutuskovi, který ve svých 16měsících získal svůj první titul vítěze plemene. O to větší byla moje radost:-) Pokoušela jsem se Lindu přesvědčit, aby zůstali i do soutěže BIG, ale s rodinou spěchali domů. Po krátkém rozmýšlení jsme se domluvili, že Brutus zůstane s námi na odpolední soutěže, kde budeme spolu bojovat v VIII.skupině:-) a po cestě zpět zavezeme Brutuse domů do Bratislavy. Dostala jsem potřebné instrukce a Brutuskovy věci a bylo vystaráno:-)

Pak přišla na řadu Agátka. Rhodézské ridgebacky posuzoval pan Stjepan Fra Petar Krasič z Bosny. Konkurence byla stejná jako předešlý den, výsledky však poněkud jiné...:-) pan rozhodčí sledoval každého psa 10minut, nesahal na ně, nic neříkal... jen pak zadával tituly:-)

Ch.AGATA Maka-Boma V1, CAC, šampion Bosny a Hercegoviny, res.CACIB!!! Ex.1, CAC, champion Bosna and Hercegovina, res.CACIB!!!

Nakonec jsem vystavovala Parisku. Kiki jsem do kruhu už nevzala - nebyla ve své kůži, šanci na junior šampiona ztratila v sobotu, a navíc labutěnka proti nahaté feně v těchto zemích nemá šanci. Dobře jsem udělala, protože mladá fena získala i titul BOB. Výsledky se od soboty lišily, takže šampiona Bosny si ze 11 posouzených odvezli pouze 3jedinci (mladá fena, dospělý pes a Paris!) Posuzoval je pan Zijah Zulovič z Bosny a Hercegoviny.Chinese crested dog, entred 13dogs, judge Zijah Zulovič, Bosna and Hercegovina.

JURAJA z Haliparku V1, CAC, šampion Bosny a Hercegoviny!!! Ex.1, CAC, champion Bosna and Hercegovina!!!

Po skončení posuzování jsme si hned šli stoupnout do fronty na šampionáty, která sice nebyla tak velká jako v Petrovacu, ale byla. Moje velké překvapení bylo, když mi nové kamarádky z Israele nabídly, ať si stoupnu k nim (stály asi o 5lidí přede mnou) a moje "bývalé" kamarádky, které stály ještě před nimi si mě ani nevšimly, nebo spíše předstíraly, že mě nevidí;-) ....... Čekání jsme si krátily povídáním. Zjistila jsem, že jedna z handlerek z Israele ve své zemi předvádí na výstavách australáčka Armagedona Bohemia Acro:-))))) po chvíli se k nám připojila i handlerka z Polska a dobře jsme se zasmály mnoha věcem... já dokonce i kyselým ksichtíkům mnoha Čechů před námi.... Vlastně se opět potvrdilo naše staré mínění, že mnohem milejší jsou vždycky zahraniční vystavovatelé, než ti "domácí" (až na malé výjimky). Nic nikomu nezávidí, na výstavách se dobře baví a chovají se mile... Děkuji proto všem, kdo mi udělali tento náročný týden příjemnější a také všem gratuluji ke skvělým úspěchům!!!
Závěrečné soutěže začaly junior handlingem, který vyhrála 23letá ruská vystavovatelka:-)))))))))))))))))) a na mě si závistivci stěžovali, když jsem soutěžila v 17!:-) ale když není proti srsti matce od dítěte hatit možnost úspěchu v JH jiným dětem, proč ne?! Já jsem se připravovala s Brutuskem do skupiny. Dle instrukcí od Lindy jsem ho prostříkala a vyfénovala, pak dostal "slintáček" a čekal na jeho chvíli. Před vstupem do skupiny se ještě vyvenčil a napil a šlo se na věc. Do odpoledních hodin nevyčkalo mnoho vystavovatelů a tak do VIII.FCI skupiny nastoupili "jen" 4jedinci. Kvalita ovšem předčila kvantitu - byla jsem tam já s Brutusem, zlatý retrívr, který získal BIG v Petrovacu, labrador retrívr, který vyhrál skupinu a ještě res.BIS v Baru (oba v majetku ruských vystavovatelů)a flat coated retrívr. Pan rozhodčí Zijah Zulovič, který Americké kokry posuzoval i v kruhu, nechal všechny jedince udělat tam a zpět a kolečko. Pak si je znovu prohlédl v postoji a ještě 2společná kolečka. Běžela jsem s Brutusem dle velikosti jako poslední, ale labrador byl před nám sotva pár krůčků(a to je o mnoho větší). Pak opět postoj a rozhodčí šel říci komentátorce svůj verdikt. V duchu jsem Brutuskovi věřila, že se "na bednu" dostane, ale zároveň jsem byla nohama na zemi a myslela si, že nejlépe na 2.místo, protože tak pěkného retrívra jsem dlouho neviděla! 3.místo labrador..... 2.místo retrívr....už jsme zbyli jen my s Brutusem a flat....1.místo americký kokršpaněl:-))))))))))))))))) vyhráli jsme!!!!!!:-) Oběhli jsme ještě čestné kolečko a vystoupali na nejvyšší stupínek:-) pan rozhodčí nám poděkoval a popřál štěstí na BIS! VIII.FCI group, american cocker spaniel LAYTON JACQUENITO, handling and grooming me - BOG!!!!!

Soutěž BIS byla za rohem. Nedělala jsem si vůbec žádné naděje, protože posuzovala paní van Brempt a také konkurence vítězných jedinců byla velice silná!

FCI I - Bobtail z Maďarska	FCI II - Černý ruský teriér, Rusko	FCI III - Skotský teriér, Rusko	FCI IV - Jezevčík hladkosrstý trpasličí, Chorvatsko	FCI V - Pomeranian, Rusko
FCI VI - Dalmatin, Chorvatsko	VII - Maďarská vižla, Maďasko	VIII - Am.kokršpaněl, Slovensko	IX - Lhasa Apso, Litva	X - Irský vlkovdav, Rusko

1.místo Dalmatin, 2.místo Lhasa Apso, 3.místo Jezevčík
--------
SUPER BIS - utkali se oba jedinci s titulem BIS (Lhasa apso ze soboty a Dalmatin, vítěz neděle). Rozhodčí pan Stjepan Fra Petar Krasič, vítěz DALMATIN.

Unavení po výstavě jsme zabalili věci, naložili 6psojíků, kteří získali během 4výstav 11 šampionů a vyrazili pomalu směrem na sever. Cestou jsme opět sledovali úchvatnou krajinu a fotografovali. Kolem půlnoci jsme dorazili do městečka Šibenik v Chorvatsku a kousek za ním si našli místo na stanování. Postavili stan, vyvenčili pejsky a unavení usnuli!

ondělní ráno 18.6. jsme se probudili nedaleko Šibeniku. Cesta domů byla ještě daleká, ale také poslední den dovolené před námi:-) Posnídali jsme a vyrazili na cestu. Po dvou hodinách jízdy jsme sjeli ze super nové a rychlé chorvatské dálnice a začali hledat místo na odpočinek a koupání. Myslím, že lépe jsme vybrat nemohli...kousek od dálnice, super čistá voda, spousta mušlí, nádherné prostředí a klid - byli jsme na nejjižnějším cípu Velebritského zálivu. Zaparkovali jsme ve stínu stromů (což nebylo vůbec snadné) a šli okusit vodu. Několik fotografií mluví za vše...

cesta k zálivu	výhled z dálnice...	...	první pohled na záliv
pohled z našeho místa odpočinku - most spojující oba břehy zálivu	náš odpočinek	pózovali jsme všichni:-)	Pepa
spolu	další plavání a pózování	průzračná voda a nebojácné ryby u mojí boty	Anaisce se voda líbila...potápění čumáčku ještě více:-)))
Agátka se schovávala a holky plavaly	racek v letu	rackové v zálivu	pohled při cestě zpět ze zálivu

Po osvěžení jsme se vydali dál směrem k domovu:-) po dalších hodinách jízdy jsme se rozhodli pro poslední koupání v moři. Znovu jsme tedy sjeli v nejbližším místě k moři. Chystali jsme se "spouštět" z velkého převýšení 700m n.m. až k moři ve městě Senj. Další fotky jsou z cesty serpentinami, z vrcholu Vratnik i z našeho posledního koupání:-)

cestou do Senj	serpentiny, kterými jsme projížděli	v jednu chvíli na vrcholu Vratniku ...	...700m n.m....
...a za moment u moře...	ve městě Senj mají hotel Martina:-)	slezli jsme dolů k moři...	... a tam se jsme se nerušeni mohli koupat na "adama a evu"... a fotit se
společné foto	z města Senj je to 5020km na Severní pól... příště se zajedeme podívat:-)	Senj také leží na 45.rovnoběžce	pejskové odpočívali po venčení ve stínu

Po posledním koupání jsme se rozloučili s mořem a vydali se zdolat zbytek cesty. Udělali jsme si malou zajížďku do Bratislavy, kde jsme vysadili v noci Brutuska. Ten se přivítal s rodinou, my si trochu odpočinuli, posilnili a jeli dále. Díky rodině Volárikové, za svěření Brutuse, možnost jej předvádět, milé přijetí i pohostinnost:-) hranice do Čech jsme překročili kolem 3hodiny ranní a domů dorazili v úterý 19.6. před 6hodinou :-) Byli jsme moc unavení, ale také plní zážitků..... Doufám, že se mi podařilo přiblížit vám, jak skvělý čas jsme strávili a také jste se trochu zasmáli (ať už nad barem Kokot, marketm Piča nebo našimi fotkami:-) ).

Agátka a Way	Pepa vařil...	...já se válela:-)))))))))	Anaiska hlídala (stůl s jídlem)
karty a jídlo	čas spánku - Kiki	Way a Anais	Agátka

město Mostar	průsmyk nad Mostarem	Mostar do třetice	cesta Bosnou
Šibenik	výhled po ranním probuzení...	... také pohled po probuzení:-)))	před odjezdem